Pinto - strakáč

Koně pinto jsou pravděpodobně potomky arabských koní dovezených do Ameriky. Často se tvrdí, že pinto je totožný s plemenem paint, což však není pravda, i když zbarvení je u obou stejné. Americká asociace Paint Horse má ve svém registru painty, quartery a plnokrevníky, zatímco asociace Pinto Horse zahrnuje navíc i koně miniaturní, poníky a další plemena, jako například araby, morgany, saddlebredy a tennesseeské mimochodíky. Celkem zapsala již více než 107 000 členů.

Pokud chce chovatel koně nechat zapsat do registru pinto, musí mít zvíře na těle nejméně 96 cm2 kůži růžové barvy a, je-li starší než dva roky, musí mít na těle, někdy na přesně určených místech hlavy, bílou strst. U jednoročků je to 52 cm2 a u hříbat 26 cm2. U poníků se vyžaduje velkost plochy vždy poloviční a u koní miniaturních čtvrtinová.

Je možné zaregistrovat všechny koně kromě appaloosy a koní tažných. Hřebečci poníků a miniaturních koní by měli mít alespoň jednoho z rodičů za zapsaného chovu, zatímco kobyly a valachy lze zapsat vždy pod podmínkou, že mají předepsané zbarvení.

Pinto Horse Association uznává čtyři druhy kategorie koní:

Dobytkářský pinto - koně vhodní pro westernové či terrénní ježdění a jiné závody. Mívají stavbu těla jako quarter.

Lovecký pinto (hunter) -  vhodný k terénnímu i westernovému ježdění a jiným soutěžím. Mívá stavbu těla spíše jako anglický plnokrevník či polokrevník.

Pinto pro rekreační jízdy - vhodný k westernovému a anglickému ježdění. Kůň je podobný arabovi nebo morganovi.

Jezdecký pinto - vhodný k westernovému a anglickému ježdění a zápřeži do povozů. Mívá stavbu těla jako americký jezdecký kůň, tennesseeský mimochodník či missourský klusák.

Nejznámnějšími chovately těchto koní byli od počátku indiáni. Pinto může mít libovolnou výšku, může být lehký, elegantní i těžší, svalnatý, aby obstál v terénu. Jeho hlava se může podobat hlavě plnokrevníka, araba i poníka, stále je to pinto. Důraz klade na dokonalé nohy, bezvadné chody, zvláště mimochod, na řídký ohon a hřívu a na celkovou souladnost. Nejdůležitějším znakem pinta je však zbarvení, a to nejen srsti. Pinto může mít i každé oko jiné barvy a také kopyta rozdílných barev. I povaha pinta může být velmi různá. Indiáni dávali pintům přednost z praktických důvodů, nebyli v krajině tak nápadní jako jednobarevní koně. Dnes je pinto kůň reprezentační, i když se užívá také k práci. Žádaný je pro wesernové a rekreační ježdění.

Tobiano a ovaro

Strakáč není každý kůň, který má vícebarevnou srst. Barvy musí být ostře ohraničené, nesmíšené a mají být vyváženě rozloženy po celém těle, nemusejí být ovšem symetrické. Pokud jde o barvy čisté a jasné, může být pinto libovolně zbarvený - hnědý, černý, krémový, ale vždy s bílou. Typy strakáčů se označují španělskými nebo anglickými jmény. Je-li základní barva tmavá a skvrny bílé, je dotyčný kůň ovaro, naopak je to tobiano. Černobílý strakáč se označuje jako piebald, jinak zbarvení skewbald. Trojbarevní strakáči se jmenují achátoví.